Podmínky výstavby a provozu telekomunikačních zařízení podle dříve platných předpisů
Telekomunikační zařízení budovaná v době účinnosti zákona č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, ve znění pozdějších předpisů (od 1. 7. 1964 do 30. 6. 2000)
Organizacím spojů podle § 12 odst. 1 uvedeného zákona příslušelo ve veřejném zájmu oprávnění
- zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech telekomunikační vedení nadzemní a podzemní včetně potřebných opěrných a vytyčovacích bodů,
- vstupovat a vjíždět v nezbytně nutném rozsahu při projektování, zřizování, provozu, opravách, změnách nebo odstraňování telekomunikačního zařízení na cizí nemovitosti,
- provádět nezbytné úpravy půdy a jejího porostu, zvláště odstraňovat a oklešťovat stromoví překážející telekomunikačnímu vedení.
Výše uvedená oprávnění byla věcnými břemeny váznoucími na dotčených nemovitostech a nezapisovala se do katastru nemovitostí (§ 12 odst. 3).
Pokud bylo výkonem oprávnění omezeno užívání nemovitosti, náležela jejímu vlastníku nebo nájemci přiměřená náhrada (§ 12 odst. 4).
Nedošlo-li mezi vlastníkem nebo nájemcem a organizací spojů k dohodě o náhradě podle předchozího odstavce, rozhodoval na základě jeho žádosti soud (§ 12 odst. 5).
Telekomunikační zařízení budovaná v době účinnosti zákona č. 151/2000 Sb., zákon o telekomunikacích a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (od 1. 7. 2000 do 30. 4. 2005)
Držitel telekomunikační licence ke zřizování veřejné telekomunikační sítě a držitel osvědčení o registraci ke zřizování a provozování veřejných telekomunikačních sítí určených výhradně k jednosměrnému šíření televizních signálů po vedení (dále jen „držitel licence“) byl podle § 90 odst. 1 uvedeného zákona ve veřejném zájmu oprávněn
- zřizovat a provozovat na cizích pozemcích nadzemní a podzemní vedení telekomunikační sítě, včetně jejich opěrných a vytyčovacích bodů, telefonní budky pro veřejné telefonní automaty, přetínat tyto pozemky vodiči a umísťovat v nich vedení telekomunikační sítě,
- po dohodě s vlastníkem budovy zřizovat a provozovat v cizích budovách vnitřní telekomunikační rozvody, koncové body telekomunikační sítě, přípojná telekomunikační vedení pro veřejné telefonní automaty a telekomunikační zařízení veřejné telekomunikační sítě,
- v nezbytném rozsahu vstupovat nebo vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti s činnostmi uvedenými v písmenech a) a b) a při přípravě projektové dokumentace, opravách a údržbě telekomunikačních vedení a zařízení umístěných na cizích nemovitostech v souvislosti s činnostmi uvedenými v písmenech a) a b),
- v nezbytném rozsahu kácet a oklesťovat dřeviny ohrožující bezpečný a spolehlivý provoz telekomunikačních vedení a zařízení, a to v souladu s podmínkami stanovenými zvláštním právním předpisem.
Pro zajištění výkonu oprávnění podle bodů a) a b) předchozího odstavce uzavřel držitel licence s vlastníkem dotčené nemovitosti před zahájením stavby písemnou dohodu o zřízení věcného břemene k dotčené nemovitosti za jednorázovou úhradu. Nedošlo-li k dohodě, rozhodoval o zřízení věcného břemene a výši jednorázové úhrady obecný stavební úřad na návrh držitele licence (§ 91 odst. 3).
Podmínky a postupy podle zákona o územním plánování a stavebním řádu pro účely zavádění prvků vysokorychlostních sítí elektronických komunikací
Antény do výšky 8 m včetně jejich nosných konstrukcí a souvisejících elektronických komunikačních zařízení umisťované samostatně na pozemku nebo na budovách nevyžadují dle § 79 odst. 2, písm. j) stavebního zákona rozhodnutí o umístění stavby ani územní souhlas, tím však nejsou dotčeny povinnosti podnikatele dané § 104 zákona o elektronických komunikacích. U těchto staveb je stavebník povinen (pokud vyžadují zemní práce) zjistit si informace o existenci podzemních staveb technické infrastruktury a zajistit jejich ochranu.
Stavební záměry dle § 103 odst. 1, písm. e), bod. 4 stavebního zákona, tj. nadzemní a podzemní komunikační vedení sítí elektronických komunikací, jejich antény a stožáry, včetně opěrných bodů nadzemního, nebo vytyčovacích bodů podzemního komunikačního vedení, telefonní budky a přípojná komunikační vedení sítě elektronických komunikací a související komunikační zařízení, včetně jejich elektrických přípojek, s výjimkou budov nevyžadují stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu a mohou být povolovány (dle svého rozsahu a druhu zařízení) na základě:
územního souhlasu
územního rozhodnutí o umístění stavby
společného povolení
veřejnoprávní smlouvy
regulačního plánu za podmínky a v rozsahu, v němž nahrazuje územní rozhodnutí
Územní souhlas ke zřizování sítí elektronických komunikací může stavební úřad vydat, pokud je záměr v zastavěném území nebo v zastavitelné ploše, poměry v území se podstatně nemění a záměr nevyžaduje nové nároky na veřejnou dopravní a technickou infrastrukturu. Územní souhlas nelze vydat v případech záměrů, pro které je vyžadováno závazné stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Oznámení záměru musí obsahovat náležitosti a přílohy uvedené v § 96 odst. 3 stavebního zákona.
Územní rozhodnutí – žádost o vydání územního rozhodnutí musí obsahovat náležitosti a přílohy uvedené v § 86 stavebního zákona a podává se na příslušný stavební úřad na formuláři, jež je přílohou č. 1 vyhlášky č. 503/2006 Sb., o podrobnější úpravě územního rozhodování, územního opatření a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů
Za podmínek § 95 stavebního zákona může stavební úřad rozhodnout o umístění stavby ve zjednodušeném územním řízení (záměr se nachází v zastavěném území nebo zastavitelné ploše).
Postup pro vydání společného povolení (např. v případě, kdy stavba sítě elektronických komunikací bude stavbou vedlejší ke stavbě hlavní, vyžadující stavební povolení)
upravují § 94a a násl. a § 94j a násl. stavebního zákona. Podmínky a postup při uzavření veřejnoprávní smlouvy o umístění stavby sítě elektronických komunikací jsou dány § 78 stavebního zákona.
Dle § 184a odst. 3 stavebního zákona se v rámci povolovacího řízení nemusí dokládat souhlas vlastníka nemovitých věcí dotčených stavbou elektronických komunikací, neboť se jedná o stavební záměr, pro který je stanoven § 104 zákona o elektronických komunikacích účel vyvlastnění. Dle § 7 odst. 2 zákona o elektronických komunikacích se veřejná komunikační síť zřizuje vždy ve veřejném zájmu. Povinnosti podnikatelů dané § 104 zákona o elektronických komunikacích k užívání cizích nemovitých věcí tím nejsou dotčeny.
Speciální úpravu některých institutů stavebního zákona obsahuje liniový zákon.
Metodická pracovní pomůcka
Postupy při přípravě, umisťování a povolování staveb infrastruktury elektronických komunikací shrnuje metodická pracovní pomůcka připravená Ministerstvem průmyslu a obchodu ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj, Českým telekomunikačním úřadem a Platformou odborné veřejnosti.
Ochrana vlastnického práva byla upravena v § 38 dříve platného zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve kterém bylo uvedeno, že pokud neměl navrhovatel k pozemku vlastnické nebo jiné právo, bylo možno bez souhlasu vlastníka vydat uzemní rozhodnutí o umístění stavby nebo rozhodnutí o využití území pouze tehdy, jestliže bylo možné pro navrhovaný účel pozemek vyvlastnit nebo měl-li se navrhovatel stát vlastníkem pozemku podle zvláštního předpisu.