Information on the processing of personal data in the conditions

Poslední aktualizace provedena dne: 20.04.2023

ČTÚ-17305/2023-604
CTU0X093HEY9

Správce osobních údajů

Správcem osobních údajů je Český telekomunikační úřad (dále jen „Úřad“), se sídlem Sokolovská 219/58, 190 00 Praha 9, IČO: 70106975, který byl zřízen 1. května 2005 jako ústřední správní úřad pro výkon státní správy ve věcech stanovených zákonem č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, včetně regulace trhu a stanovování podmínek pro podnikání v oblasti elektronických komunikací a poštovních služeb.

Kontaktní údaje správce osobních údajů

Poštovní adresa: Český telekomunikační úřad, poštovní přihrádka 02, 225 02 Praha 025
Datová schránka: a9qaats
E-mailová adresa: podatelna@ctu.cz
Telefon spojovatelka: 224 004 111
Osobním podáním prostřednictvím podatelny Úřadu
Podrobné kontaktní informace lze nalézt na webu Úřadu (www.ctu.cz).

Pověřenec pro ochranu osobních údajů

Úřad jmenuje v souladu s čl. 37 Obecného nařízení GDPR pověřence pro ochranu osobních údajů. Pověřence lze kontaktovat některým z následujících způsobů:
Datová schránka: a9qaats
E-mailová adresa: podatelna@ctu.cz, případně osobniudaje@ctu.cz
Telefon: 224 004 716
Poštovní adresa: Český telekomunikační úřad, poštovní přihrádka 02, 225 02 Praha 025
Osobním podáním prostřednictvím podatelny Úřadu

S ohledem na účinnost Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679 ze dne 27. dubna 2016, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) dnem(dále jen „Obecné Nařízení“), a to dnem 25. května 2018, je v jednotlivých bodech této informace níže rozpracováno poučení o relevantních ustanoveních tohoto Obecného Nařízení aplikovatelné na Úřadě.
Poučení shrnuje zásady zpracovávání osobních údajů ze strany Úřadu, jak u fyzických osob, tak fyzických osob jednajících za právnické osoby (dále jen „subjekty údajů“).

Zásady zpracování osobních údajů

osobní údaje jsou zpracovávány korektně, zákonným a transparentním způsobem,
shromažďování osobních údajů probíhá pouze na základě určitých, výslovně vyjádřených a legitimních účelů a osobní údaje nejsou dále zpracovávány způsobem, který je s těmito účely neslučitelný,
rozsah zpracovávaných osobních údajů je přiměřený, relevantní a nezbytný pro dosažení stanovených účelů,
jsou přijata opatření, která umožňují zpracovávat výhradně přesné osobní údaje, které jsou v případě potřeby aktualizované,
osobní údaje jsou uchovávány po dobu, která je nezbytná k účelu jejich zpracování,
zpracovávané osobní údaje jsou náležitě zabezpečeny, zejména před neoprávněným či protiprávním zpracováním a před náhodnou ztrátou, zničením nebo poškozením.

Přehled zpracovávaných (typů) údajů a jejich zdroje

Za osobní údaje se považují veškeré informace o identifikované nebo identifikovatelné fyzické osobě. Identifikovatelnou fyzickou osobou je osoba, kterou lze přímo či nepřímo identifikovat, zejména odkazem na určitý identifikátor, například jméno, identifikační číslo, údaje o poloze, síťový identifikátor nebo na jeden či více zvláštních prvků fyzické, fyziologické, genetické, psychické, ekonomické, kulturní nebo společenské identity této fyzické osoby.

Osobní údaje jsou Úřadem získávány zejména v rámci výkonu správních činností, a to buď přímo od fyzických osob (účastníků správního řízení) při jejich podání a také jejich zákonných zástupců, anebo v rámci zpracování těchto údajů v konkrétních informačních systémech Úřadu, které jsou vzájemně propojitelné s veřejnými registry osob a jinými veřejnými rejstříky (např. živnostenským rejstříkem a podobnými). Rovněž jsou zpracovávány osobní údaje návštěvníků Úřadu, kteří vstoupili do prostor Úřadu. Dále mohou být osobní údaje získány od samotných podnikatelů v oblasti služeb elektronických komunikacích a poštovních služeb při jejich kontaktu s Úřadem, respektive od jejich zástupců jednajících na základě plné moci či pověření. Osobní údaje jsou také získávány od ostatních orgánů veřejné moci, které se podílejí na spolupráci s Úřadem při jeho regulačních a správních činnostech, ale také od bezpečnostních složek ČR a příslušných soudních orgánů. Dále Úřad spolupracuje a získává osobní údaje od bankovních ústavů, zdravotních pojišťoven, sociálních pojišťoven, úřadů práce, případně od příslušných krajských či obecních samosprávných celků.
Osobní údaje jsou Úřadem rovněž získávány od konkrétních dodavatelů služeb Úřadu a jejich subdodavatelů, v rámci agendy týkající se veřejných zakázek, uplatňování smluvních požadavků a další přidružené evidence.
Úřad zpracovává i osobní údaje svých zaměstnanců (včetně bývalých) v rámci vedení personální a mzdové agendy.

Typy a kategorie osobních údajů, které Úřad zpracovává, zahrnují zejména jméno a příjmení, adresu trvalého bydliště či místa podnikání, datum a místo narození, rodné číslo, číslo občanského průkazu, číslo cestovního pasu, kontaktní informace v podobě e-mailu anebo telefonu, doručovací adresu, ID datové schránky, bankovní účet, osobní stav, státní příslušnost, informace o dosaženém vzdělání, případně údaje o svéprávnosti a údaje z Rejstříku trestů vážící se k této fyzické osobě, včetně vlastnoručního podpisu fyzické osoby a jiných znaků fyzické podoby osob (např. fotografie).
V rámci nástroje ČTÚ-NetTest, a i jeho režimu opakovaného měření se rovněž zpracovává UUID klienta, volitelně manuálně zadaná adresa měření a jeho IP adresa.
V případě registrace uživatelů kmitočtů v pásmu 57–66 GHz, 5,8 GHz a 5,2 GHz pevně instalované venkovní rádiové Stanice (bod-bod, bod-více bodů) a stanice RLAN, Úřad rovněž zpracovává MAC adresy Stanic nebo jejich výrobní čísla, provozní/technické údaje (souhrnně metadata), které Úřad přiřazuje každé registrované osobě pro její Stanice. Jedná se o datum a přesný čas úkonů provedených v registračním portálu, ochrannou lhůtu pro vypršení záznamu a automaticky přidělené pořadové číslo Stanice.

V případě personální agendy pak také číslo řidičského průkazu i pohlaví osoby.

Účely zpracování

Za jakým účelem Úřad osobní údaje subjektů údajů využívá?

Obvykle je každý údaj využíván pro přesně stanovený a jednotný účel svého zpracování. Od stanovených účelů zpracování se dále odvíjí i prostředky vlastního zpracování, doba jejich zpracování, omezení jejich zpracování apod. V určitých případech¹ stanovených Obecným Nařízením dle článku 6, může Úřad údaje zpracovávat i pro jiné účely, než jsou níže uvedené, jedná se však o výjimečné a omezené případy, které Obecné Nařízení podmiňuje splněním dalších podmínek a Úřad v těchto případech podává tuto informaci konkrétnímu subjektu údajů. Úřad v zájmu zjištění toho, zda je zpracování pro jiný účel slučitelné s účely, pro něž byly osobní údaje původně shromážděny, zohledňuje jednotlivé vazby mezi účely, okolnosti shromáždění osobních údajů a jejich povahu, včetně možných důsledků daného zpracování.

Primárním účelem zpracování je veškerá administrativní, správní a regulační agenda Úřadu, která zahrnuje evidenci těchto údajů v rámci kontroly činnosti služeb v oblasti elektronických komunikací a poštovních služeb, dále využití údajů pro souhrnné statistické účely a pro rozvoj služeb Úřadu, v souvislosti s vymáháním pohledávek za účastníky správních řízení v oblasti poštovních služeb a elektronických komunikací (v rámci sporných správních řízení), v rámci ochrany práv Úřadu a třetích osob při soudních sporech, dále při výměně informací v prostředí veřejné správy a samosprávy, výměně informací mezi provozovateli sítí a poskytovateli služeb elektronických komunikací, zajištění kybernetické a informační bezpečnosti a dalších oblastí týkající se zajištění bezpečnosti Úřadu.
Velký podíl těchto údajů je dále nutný k zajištění samotného chodu Úřadu, provozním účelům a související administrativě, jako je například účetnictví, personalistika, ekonomické projekty Úřadu, veřejné zakázky aj.
V neposlední řadě jsou osobní údaje využívány i v rámci komunikace uvnitř Úřadu, popřípadě v komunikaci Úřadu směrem navenek.

Žádné z kategorií či typů osobních údajů subjektů údajů nejsou využívány k marketingovým a jiným podobným účelům, které by zahrnovalo profilování žadatelů, jejich zájmů, preferencí a jiných mapujících informací o jejich aktivní činnosti. Současně Úřad nevyužívá v žádném ze svých informačních systémů prvky automatizovaného rozhodování.

Úřad nezveřejňuje žádné z kategorií zvláštních² osobních údajů, které by mohly takto narušit soukromí a bezpečnost osob.

Právní základy zpracování

Každé zpracování osobních údajů musí být zákonné – musí být založeno na některém v Obecném Nařízení vyjmenovaném právním základu zpracování. Ve většině případů jsou osobní údaje zpracovávány na základě jednoho určeného právního důvodu zpracování, který však může zahrnovat současné splnění podmínek několika legislativních norem pro jejich zpracování. V případě neexistence či neoprávněnosti právního důvodu zpracovávat osobní údaje Úřad omezí zpracování anebo přímo přistoupí k ukončení zpracování osobních údajů subjektu údajů. Možné právní důvody pro zpracování jsou uvedeny v článku 6 Obecného Nařízení.

Pokud bude Úřad zpracovávat osobní údaje nad rámec právní povinnosti či plnění veřejného zájmu, je toto možné pouze na základě kvalifikovaného souhlasu subjektu údajů, který má subjekt údajů možnost kdykoliv odvolat (pro odvolání souhlasu můžete využít níže uvedené kontaktní údaje). Platí, že odvoláním souhlasu není dotčena zákonnost zpracování vycházejícího ze souhlasu, který byl dán před jeho odvoláním. Úřad však ke zpracování osobních údajů z hlediska jeho zákonné povinnosti a plnění veřejného zájmu v současné době nevyužívá institut souhlasu pro legitimaci svého zpracování (vyjma kontaktních údajů v rámci personální agendy).

Hlavními právními základy Úřadu pro zpracování osobních údajů je dodržení zákonné povinnosti mu ukládané na základě určeného výkonu státní správy v oblasti telekomunikací a poštovních služeb³, dále v oblasti rozhlasového a televizního vysílání⁴ a služeb informační společnosti i ochrany spotřebitele⁵, s konkrétním vymezením působnosti u příslušných právních předpisů na internetových stránkách Úřadu. Úřad zpracovává některé osobní údaje i v rámci režimu dalších právních ustanovení, ale nejedná se v tomto smyslu o plnění jeho hlavní (funkční) působnosti.
Úřad dále vykonává agendu v režimu výkonu veřejné moci či výkonu veřejného zájmu při jeho činnostech, a pro některé účely zpracovávání také využívá právní základ oprávněného zájmu, týkající se zejména nástrojů v oblasti zajištění informační a kybernetické bezpečnosti.
Úřad také pro své zpracování v oblasti spolupráce a sjednávání jednotlivých smluv s dodavateli služeb pro Úřad (a třetími osobami), využívá právní základ dodržení smluvních závazků, kdy je toto zpracování nezbytné pro splnění smlouvy, nebo pro provedení opatření přijatých před uzavřením smlouvy na žádost daného dodavatele.

Při využití právního titulu oprávněného zájmu Úřadu vždy povinně provádí test proporcionality, který shrnuje dopady na soukromí pro subjekt údajů a objasňuje důvody pro legitimní zpracování pod tímto právním titulem. Úřad tedy vždy uvažuje a porovnává jednotlivá práva subjektů údajů a své legitimní cíle, které daným zpracováním osobních údajů naplňuje.

Právo na námitku

Každý subjekt údajů má právo podat námitku proti zpracování jeho osobních údajů. Podání námitky umožňuje nechat přezkoumat zpracování prováděné v případech, kdy to odůvodňuje konkrétní situace – tedy v situaci, kdy samotné zpracování je přípustné, ale na straně subjektu údajů existují konkrétní důvody, proč přesto nechce, aby zpracování jeho osobních údajů dále probíhalo. Tato situace nastává, když je zpracování nezbytné pro plnění úkolu prováděného ve veřejném zájmu nebo při výkonu veřejné moci, kterým je Úřad pověřen, či je zpracování nezbytné pro účely oprávněných zájmů příslušného jiného správce či třetí strany. Ve všech těchto vymezených případech Úřad zastaví a omezí zpracovatelské činnosti a konzultuje s Pověřencem pro ochranu osobních údajů (dále jen „Pověřenec“) vhodný postup.
Zde je vhodné upozornit, že i ve výše uvedených případech bude obvykle probíhat paralelní zpracování těchto osobních údajů, avšak pro jiné účely, které budou odůvodňovat to, aby Úřad takové údaje i nadále zpracovával. Úřad tedy údaje dále zpracovává, pokud prokáže oprávněné a zákonné důvody pro jejich zpracování (doložení právní povinnosti), které převažují nad zájmy nebo právy a svobodami subjektů údajů, nebo v případě určení, výkonu a obhajobě právních nároků Úřadu.

Žádost námitky, resp. žádosti o přezkoumání zpracování osobních údajů konkrétní subjekt údajů zašle do datové schránky Úřadu: a9qaats nebo na elektronickou adresu podatelny Úřadu: podatelna@ctu.cz.
Konkrétní podrobnosti a výjimky jsou pak zakotveny v článku 21 Obecného Nařízení.

Doba, po níž budou údaje zpracovávány

Úřad nemůže zpracovávat osobní údaje po libovolně dlouhou dobu, ale doba zpracování je vždy omezena na časové období, kdy Úřad údaje skutečně potřebuje k plnění své činnosti vymezené výše. Délku tohoto období se Úřad snaží omezit tak, aby řádně zohledňovala jak zájmy subjektu údajů, tak i potřeby Úřadu a jeho právní povinnosti. Jelikož je v určitých krajních případech obtížné potřebnou dobu zpracování určit, nebo z bezpečnostních důvodů není možné přesnou délku časového rámce pro zpracování sdělovat, níže uvádíme alespoň některá kritéria, podl nichž se při určení délky zpracování osobních údajů Úřad rozhoduje.

Cílem Úřadu je zamezit nadbytečnosti zpracování a uchovávání údajů, které již nejsou pro výkon činností Úřadu potřebné. Přesná pravidla pro práci s tištěnými dokumenty a elektronickými daty definuje Spisový řád Úřadu, který jasně a přesně vymezuje a zpřesňuje konkrétní lhůty pro zpracování a uchovávání osobních údajů. V případech, kdy takováto lhůta není určena, se Úřad řídí nejdelší promlčecí lhůtou, v rámci, které by příslušný kontrolní či soudní orgán měl možnost provádět šetření. Po uplynutí této řádné lhůty Úřad přistupuje, buď k archivaci takovýchto spisů obsahující osobní údaje, anebo k likvidaci či anonymizaci těchto spisů obsahující osobní údaje subjektu údajů. Úřad tedy ve všech případech, kdy není vymezena přesná doba pro uchování, uvažuje o konkrétních předpokladech účelnosti doby pro uchování.

Při určení přiměřenosti a účelnosti doby zpracování osobních údajů Úřad vychází zejména z těchto hledisek:

délky promlčecí doby,
doby trvání smlouvy,
pravděpodobnosti vznesení právních nároků,
obvyklých postupů a požadavků v oblasti veřejné správy,
pravděpodobnosti a významu hrozících rizik,
případných doporučení dozorových orgánů.

Aktualizace údajů

Jednou z povinností Úřadu jako správce osobních údajů je zpracovávat přesné údaje, případně s ohledem na okolnosti doplnit neúplné údaje. Pokud Úřadu subjekt údajů poskytne informaci o změně osobních údajů, pomůže tímto Úřadu tuto povinnost řádně plnit.
Pokud dojde ke změně poskytnutých údajů, dovoluje si Úřad požádat o zaslání informace o každé takové změně. Za účelem aktualizace dat je možné Úřad kontaktovat na níže uvedených kontaktech.

Způsoby zpracování údajů

Úřad zpracovává veškeré osobní údaje zejména ve svých informačních systémech a uchovává tato data v datových úložištích s omezeným a řízeným přístupem, která jsou umístěna ve střežených budovách. Dále Úřad zpracovává osobních údaje v informačních systémech externích zpracovatelů, servisních dodavatelů či poskytovatelů cloudového řešení. Tištěné dokumenty a údaje v listinné podobě jsou zpracovány za dodržení všech zásad pro správu a zpracování osobních údajů.

Za účelem zajištění ochrany osobních údajů Úřad přijal technickoorganizační opatření k zajištění ochrany osobních údajů, které určuje zejména postupy k zamezení neoprávněného nebo nahodilého přístupu k osobním údajům, jejich změně, zničení či ztrátě, neoprávněného přenosu, k jejich neoprávněnému zpracování, jakož i k jinému zneužití osobních údajů. Veškeré subjekty a orgány veřejné správy a samosprávy, kterým mohou být osobní údaje zpřístupněny, musí respektovat právo subjektů údajů na ochranu soukromí a jsou povinny postupovat dle platných právních předpisů týkajících se ochrany osobních údajů.
V rámci využívání cloudových uložišť a dalších nástrojů pro práci s dokumenty Úřadu mohou být některé osobní údaje teritoriálně ukládány i na území ostatních států Evropské unie mimo ČR, v daných datových uložištích cloudových poskytovatelů.

Předávání osobních údajů jiným osobám (příjemci osobních údajů)

Ne všechna zpracování osobních údajů provádí Úřad sám. Ke zpracování v určitých případech najímá třetí osoby, tzv. zpracovatele osobních údajů. Úřad vybírá pouze takové zpracovatele (dodavatele), kteří jsou dostatečně důvěryhodní a využívají znalosti, postupy nebo technologie s potřebnou odbornou úrovní, která jim umožňuje efektivněji dosáhnout některého z výše uvedených účelů zpracování. V některých případech mohu být osobní údaje subjektů údajů zpřístupněny i osobám, které budou samostatnými správci osobních údajů či společnými správci spolu s Úřadem.
V případě nutnosti předání zvláštních (citlivých) kategorií osobních údajů Úřad přistupuje k šifrování takovýchto souborů, a to z důvodu zamezení pozměnění obsahu a ochrany integrity těchto dokumentů.
Úřad může zpřístupnit osobní údaje třetím osobám pouze v případech, kdy mu to bude ukládat nebo umožňovat právní předpis či důležitý veřejný zájem.

Úřad tedy zpřístupňuje osobní údaje pouze v obvyklém rozsahu zpracovatelům či jiným příjemcům, jako jsou zejména účastníci v konkrétních správních řízeních, jiné orgány veřejné moci, soudy, zdravotní a sociální pojišťovny, registry spravované Ministerstvem vnitra, provozovatelé elektronických nástrojů pro zadávání veřejných zakázek, kontrolní orgány a bezpečnostní složky ČR.

Úřad také předává některé osobní údaje či elektronické dokumenty s osobními údaji zahraničním institucím a jiným organizacím, jako jsou Evropská komise a její příslušné útvary, dále Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací BEREC, Skupina evropských regulátorů v sektoru poštovních služeb ERGP, Skupina pro politiku rádiového spektra RSPG, kde ve všech případech poskytuje zejména souhrnné, či agregované údaje. Údaje se v takovýchto případech zpracovávají v rámci stejného účelu i právního titulu a nedochází tedy ke zpracování pro odlišné účely. Ve většině případů dochází při těchto přenosech k minimalizaci poskytovaných osobních údajů, či k jejich pseudonymizaci, tak aby nebylo zřetelné, o jakou konkrétní fyzickou osobu se jedná. Vždy jsou důsledně uplatňována pravidla dostatečného technickoorganizačního zabezpečení, včetně dodržení zásady nezbytnosti u takovýchto údajů.

Úřad v současnosti nepředává osobní údaje mimo území Evropské unie, přičemž při možném předávání takovýchto údajů do USA byl ze strany Evropské komise zaveden princip „štítu soukromí“, který má zajistit reálnou ochranu osobních údajů, dostatečné uplatnění práv subjektů údajů a jednotný nadnárodní postup.

Poskytování osobních údajů

V některých případech je Úřad povinen v souladu s právními předpisy poskytovat osobní údaje jiným správcům osobních údajů. Jedná se zejména o případy poskytování osobních údajů jiným orgánům státní správy při plnění zákonných povinností, poskytování osobních údajů orgánům činným v trestním řízení a poskytování osobních údajů jiným členským státům Evropské unie nebo mezinárodním organizacím, pokud to vyplývá z přímo použitelných předpisů Evropské unie, mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, nebo jiných mezinárodních závazků.

Poučení o právech subjektu údajů

Subjekt údajů, který je identifikovatelnou fyzickou osobou a prokáže dostatečně svoji totožnost, má následující práva:

Právo na přístup k osobním údajům – subjekt údajů má právo na přístup ke svým osobním údajům dle článku 15 Obecného Nařízení, kdy je mu povinen Úřad sdělit informaci o potvrzení zpracování jeho osobních údajů a dále konkrétní informace o účelech zpracování, kategoriích dotčených osobních údajů, příjemcích nebo jejich kategoriím, kterým osobní údaje byly nebo budou zpřístupněny, plánované době zpracování a kritériích, podle kterých je určena, existenci práva požadovat od správce opravu nebo výmaz osobních údajů týkajících se subjektu údajů nebo omezení jejich zpracování nebo vznést námitku proti tomuto zpracování, právu podat stížnost u dozorového úřadu (Úřad pro ochranu osobních údajů), veškerých dostupných informacích o zdroji osobních údajů, pokud nejsou získány od subjektu údajů, skutečnosti, že dochází k automatizovanému rozhodování, včetně profilování, v souvislosti s jeho využitím pro rozhodování, pokud jsou na základě tohoto zpracování činěny úkony nebo rozhodnutí, jejichž obsahem je zásah do práva a oprávněných zájmů a o vhodných zárukách při předání údajů mimo EU. Při pořizování kopie je Úřad povinen zamezit zneužití osobních údajů ostatních subjektů údajů, pokud se zde nacházejí.
Právo na opravu nepřesných údajů – subjekt údajů, který zjistí nebo se domnívá, že Úřad jako správce nebo zpracovatel nebo jiná osoba, která pro Úřad provádí zpracování jeho osobních údajů, které je v rozporu s ochranou soukromého a osobního života nebo v rozporu se zákonem, může požádat o vysvětlení nebo požadovat opravu, resp. doplnění osobních údajů, dle článku 16 Obecného Nařízení. Subjekt údajů má rovněž povinnost aktualizovat své osobní údaje a spolupracovat s Úřadem při této činnosti. V případě nevyhovění ze strany Úřadu je subjekt údajů oprávněn podat stížnost na dozorový úřad.
Právo na výmaz – subjekt údajů má právo na výmaz svých osobních údajů dle článku 17 Obecného Nařízení, pokud byly splněny zákonné podmínky, např. osobní údaje již nejsou potřeba k účelům, pro něž byly získány nebo se jinak zpracovávaly.
Právo na omezení zpracování – subjekt údajů má do doby vyřízení svého podnětu právo na omezení zpracování dle článku 18 Obecného Nařízení, pokud bude popírat přesnost osobních údajů, důvody jejich zpracování nebo pokud podá námitku proti jejich zpracování.
Právo na oznámení opravy, výmazu nebo omezení zpracování – subjekt údajů má právo na oznámení dle článku 19 Obecného Nařízená v případě opravy, výmazu nebo omezení zpracování osobních údajů. Dojde-li k opravě nebo výmazu, bude Úřad informovat jednotlivé příjemce údajů, s výjimkou případů, kdy se to ukáže jako nemožné nebo by to vyžadovalo nepřiměřeného úsilí.
Právo na přenositelnost osobních údajů – subjekt údajů má právo získat osobní údaje dle článku 20 Obecného Nařízení, jejichž zpracování se provádí automatizovaně, a které poskytl Úřadu na základě souhlasu, a má právo předat je jinému správci. Údaje budou poskytnuty ve strukturovaném, běžně používaném a strojově čitelném formátu. Pokud by se výkon práva na přenositelnost osobních údajů mohl nepříznivě dotknout práv a svobod třetích osob, není možné této žádosti vyhovět.
Právo vznést námitku proti automatizovanému rozhodnutí, včetně profilování mající právní účinky.
Právo na odvolání souhlasu – například zpracování údajů z cookies je možné zamezit nastavením webového prohlížeče na počítači subjektu údajů.
Právo obrátit se na dozorový úřad – subjekt údajů má právo podat stížnost u dozorového úřadu, kterým je Úřad pro ochranu osobních údajů, se sídlem Pplk. Sochora 27, 170 00 Praha 7, e-mail: posta@uoou.cz ID datové schránky: qkbaa2n.

Pokud Úřad obdrží takovou jednu z výše uvedených žádostí týkající se uplatnění práv subjektů údajů, bude informovat žadatele o přijatých opatřeních bez zbytečného odkladu a v každém případě do jednoho měsíce od obdržení žádosti. Tuto lhůtu je možné v případě potřeby a s ohledem na složitost a počet žádostí prodloužit o další dva měsíce.
Úřad není v určitých případech stanovených Obecným Nařízením povinen zcela nebo zčásti žádosti vyhovět. Bude tomu tak zejména, bude-li žádost zjevně neodůvodněná nebo nepřiměřená, zejména, protože se opakuje. V takových případech může Úřad uložit přiměřený poplatek zohledňující administrativní náklady spojené s poskytnutím požadovaných informací nebo sdělení nebo s učiněním požadovaných úkonů, anebo odmítnout této žádosti vyhovět. Úřad veškeré žádosti subjektů údajů uchovává po přiměřenou dobu, přičemž za tyto úkony odpovídá Pověřenec.

_______________________

¹ Např. zpracování osobních údajů pro účely archivace ve veřejném zájmu, pro účely trestního vyšetřování či pro účely zajištění veřejné bezpečnosti státu.
² Zvláštní kategorie osobních údajů jsou takové osobní údaje, které vypovídají o rasovém či etnickém původu, politických názorech, náboženském vyznání či filozofickém přesvědčení, členství v odborech, zdravotním stavu či o sexuálním životě nebo sexuální orientaci fyzické osoby. Za zvláštní kategorii údajů jsou považovány i genetické a biometrické údaje, které jsou zpracovávány za účelem jedinečné identifikace fyzické osoby.
³ Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů (zákon o poštovních službách), ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 194/2017 Sb., o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací a o změně některých souvisejících zákonů.
⁴ Zákon č. 206/2005 Sb., o ochraně některých služeb v oblasti rozhlasového a televizního vysílání a služeb informační společnosti, ve znění zákona č. 281/2009 Sb.
⁵ Zákon č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.

Downloads

Files are available only in czech version.